Slovníky / Dictionaries

December 12, 2015

(James Murray, the chief editor of the Oxford English Dictionary between 1879–1915.)

Rok 1997 se pomalu chýlil ke konci. Šárecké údolí již shazovalo podzimní háv a vůně tlejícího listí probouzela vzpomínky na místa, kam zima přicházela už mnohokrát předtím, a ve kterých bylo tak útulno. Jen pár kroků odsud, bezpečně skryt před ruchem velkoměsta v prostorách zámku Jenerálka, byl baptistický teologický seminář, který se sem po pádu železné opony přestěhoval ze Švýcarska. Učebny, studovny, rozsáhlá knihovna, bydlení pro studenty a profesory ze všech koutů světa, kaple a jídelna s kuchyní.	1997 was about to end soon. Šárka Valley was shedding its autumn attire and the scent of decaying foliage brought back memories of places where winter had been coming many times before and which used to feel so cosy. Only a short walk from here, safely hidden from the bustle of the big city, in the premises of Jenerálka manor, there was a Baptist theological seminary which had moved in here from Switzerland after the fall of the Iron Curtain. Classrooms, study cells, huge library, accommodation facilities for students and professors from all over the world, a chapel and a dining hall with kitchen.
Finanční příspěvky pro studenty na nákup knih dle vlastního výběru byly velkorysé a tak jsem se seznámil s Amazonem.com – „největším knihkupectvím na Zemi“. V balících se zásilkami ze zámoří byly učiněné poklady, o jakých se mi do té doby ani nesnilo. Jednoho dne ke mně takto doputoval velký hebrejsko-anglický slovník, známý jako The Brown-Driver-Briggs Hebrew and English Lexicon. Solidní produkt lexikografie konce 19. století, poprvé vydaný roku 1906, představoval pro studenty cenově dostupnou alternativu k novějším publikacím. Kniha byla nádherná a voněla novotou. Na dvanácti stech stranách prvotřídního papíru byl bezpečně uložen výsledek nesmírné mravenčí práce autorů dávno zesnulých i jejich předchůdců a inspirátorů. Vlastnit něco takového mi přišlo až neuvěřitelné. Čistá radost z věci. Musel jsem se s tím pochlubit. „Ale vždyť to je starý,“ odtušila kamarádka Heidrun. Pravda, v té době vznikal např. monumentální osmidílný Slovník klasické hebrejštiny, na kterém pracoval celý tým odborníků, jež měli k dispozici nejmodernější poznatky, metody a techniku. To však nemohlo mou radost zkazit. Mezi stránkami byla reklamní záložka, na které stálo: „Když člověku prodáte knihu, neprodáte mu čtvrt kila papíru, inkoust a lepidlo – prodáte mu celý nový život.“	Scholarship for books of one’s own choice was generous and so I got to know the Amazon.com – “Earth’s Biggest Bookstore”. Packages with shipments from overseas contained real treasures I hadn’t even dreamt about until then. Thus, one day, I got a big Hebrew-English dictionary, known as The Brown-Driver-Briggs Hebrew and English Lexicon. A decent product of lexicography of the late 19th century, first published in 1906, for students it represented an affordable alternative to newer publications. The book was beautiful and smelled of newness. The twelve hundred pages of first-class paper held safely the results of the immense and meticulous work of the long-deceased authors, their predecessors and inspirers. Owning something like this seemed almost unbelievable. Pure joy of a thing. I just had to show it off. “Oh yes, it’s old,” my friend Heidrun responded. True, by that time a monumental eight-volume Dictionary of Classical Hebrew was being written by a big team of specialists who had the most advanced scientific knowledge, methods and technology at their disposal. That, however, could not spoil my excitement. Between the pages there was a promotional bookmark which read: “When you sell a man a book, you don’t sell him 12 ounces of paper and ink and glue – you sell him a whole new life.”
Pro slovníky jsem měl slabost odjakživa. Za sklem příruční knihovny mého dědy bývaly vyrovnány hřbety snad všech tehdy dostupných kapesních slovníků. Fascinující rozmanitost barev a tvarů. Vzduch voněl po zažloutlých listech starších svazků a po tabáku. Sahat na něco bylo nemyslitelné.	I had a penchant for dictionaries from an early age. Behind the glass of the reference library of my grandfather’s there were arranged spines perhaps of all the pocket dictionaries available at the time. A fascinating variety of colours and shapes. The air smelled of the yellowed pages of the old volumes and of tobacco. Touching anything was unthinkable.
Takový slovník není jen pouhou databází slovních ekvivalentů. Pokaždé je v něm obsažen také duch a kultura doby, ve které vznikl, stejně tak jako osobnost jeho autora. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde jen o technickou záležitost, účelovou pomůcku nebo nástroj, každý slovník je svým způsobem i umělecké dílo. Dva stejně napsané slovníky nenajdete. Jedno zadání, jako třeba anglicko-český slovník, je vždy uchopeno nově a výsledek má pokaždé jinou, specifickou povahu a kouzlo. Týká se to dokonce i moderních elektronických slovníků, které už dávnou nejsou dílem jednoho autora.	Such a dictionary is not a mere database of word equivalents. It always contains the spirit and the culture of the era it was made in as well as the personality of its author. Although it may seem just a technical thing, a functional aid or tool, every dictionary is a sort of work of art. You will not find two dictionaries written in the same way. A single commission, say, an English-Czech dictionary, is always taken up anew and the result always has a different, specific character and charm. This holds true even for modern electronic dictionaries which have long ceased being works of single authors.
Znám pár nadšenců, kteří mají doma po policích nejrůznější slovníky roztodivných, často i obskurních jazyků, kterými ani neumí mluvit. Měřeno hlediskem praktické využitelnosti to je v podstatě úplně na nic. „Proč to nevyhodíš? Jenom to tu překáží!“ řekla by snad leckterá hospodyňka. Možná to je podobné tomu, mít doma obrazy nebo jiné umění.	I know a few enthusiasts who on their shelves keep various dictionaries of miscellaneous, often quite odd languages they cannot even speak. Measured by the standard of practical usability, this is basically good for nothing. “Why won’t you throw it away? It’s only taking up space here!” many a housewife might say. Maybe it is similar to owning paintings or some other art.
Můj vůbec první slovník mi koupila máma. Středně velký oboustranný slovník profesora Poldaufa, nejnovější vydání roku 1985. Vypadal fantasticky a já bezmezně věřil, že je neomylný. Dozadu, kde bylo pár prázdných stránek na poznámky, jsem si klukovským písmem pečlivě vypsal, ve škole právě probírané, anglické řadové číslovky. I tento slovník byl takříkajíc dítětem své doby. V dobách takzvaného reálného socialismu bylo sice možné se anglicky učit, avšak možnosti reálně jazyk používat, zvláště pak mluvit, byly takřka nulové. Mluvit zkrátka nebylo s kým. Tedy snad vyjma spolužáků v jazykových školách, kteří na tom byli stejně mizerně, jako vy. Učit se tehdy svahilsky, myslím, že výsledky by byly zhruba stejné. Ještě tak číst nějaké texty ve starých knihách nebo státem schválených učebnicích, nebo když někdo něco přivezl ze Západu, ale to bylo asi tak všechno. Zmíněný slovník se však přesně k takovému použití dokonale hodil. Pomůcka pro čtení nenáročných textů a psaní úkolů do školy. Hovorové výrazy, potřebné pro každodenní mluvu, se v něm hledaly těžko.	I was given my very first dictionary by my mother. A medium size bidirectional dictionary by professor Poldauf, the latest edition of 1985. It looked fantastic and I unreservedly believed in its infallibility. At the back there were several blank pages for notes where I carefully wrote down the English ordinal numbers we were learning at school then. This dictionary was also a child of its time, so to speak. In times of the so called real socialism it was still possible to study English, however, the odds of being able to use the language in reality, namely to speak, were next to zero. There was simply no one to speak to. Well, perhaps except for the classmates at language schools who were as miserable as you. Were we to learn Swahili back then, I reckon, the results would have been more or less the same. At best, one could read some texts in old books or textbooks approved by the state, or something brought from the West, but that was pretty much it. The aforementioned dictionary suited such practice perfectly. An aid for reading undemanding texts and doing your homework. Colloquial expressions, needed for everyday conversation, were hardly to be found there.
Osvěžující změnu v tomto ohledu přinesly zbrusu nové anglické slovníky z dílny Josefa Fronka. Slovní zásoba byla použitelná v běžném každodenním životě, což se náramně hodilo, protože najednou bylo možné mluvit anglicky denně, se všemi a o všem. Vedle seriózně a do hloubky zpracované všeobecné slovní zásoby se tu člověk mohl dočíst, za jakých okolností se používá anglické „cunt“ v souvislosti s osobami a to s českými ekvivalenty zvlášť pro muže a pro ženu. Z Fronkových slovníků čišela zdravá drzost a hravost. Pro mě nerozlučně patřily k atmosféře devadesátých let, kdy jsem – tak jako všichni tady – objevoval svět, kterému mi tehdy pomáhaly porozumět.	A refreshing change in this respect was introduced by the brand-new dictionaries made by Josef Fronek. The vocabulary was usable in daily life which came in handy greatly as it was all of a sudden possible to speak English with everybody every day. Apart from the serious in-depth processed vocabulary one could find out in what circumstances the English word “cunt” ought to be used when referring to people with Czech equivalents separate for the man and the woman. Fronek’s dictionaries radiated pertness and playfulness. For me they were closely connected to the atmosphere of the 1990s when, like everyone else, I was discovering the world which they helped me to understand.
Tržní prostředí přineslo revoluci i do slovníkářství. Olomoucké nakladatelství Fin Publishing vydávalo jeden kvalitní slovník za druhým. Jejich oboustranné slovníky „s anglickou výslovností v obou částech“ byly v branži bezmála kacířské. (Takhle se to přece nedělá!) Také byli jedni z prvních, kdo se pustili do ilustrací. Kapesní slovníky nakladatelství Fragment, tištěné úsporným fontem na velejemném papíře, který jsme do té doby znali jen ze stařičkých kapesních vydání Nového zákona, se staly normou toho, jak má kapesní slovník vypadat. Špičkové odborné slovníky nakladatelství Fraus, jejichž „handy“ slovník ekonomický obsahoval v příloze překlad účtové osnovy. Slovník frázových sloves od Lukáše Vodičky. Rozsáhlá produkce nakladatelství Leda. Právnický slovník doktorky Chromé. Výkladové slovníky značek Cambridge, Oxford, Macmillan, Longman či Webster. Vycházelo toho vskutku nepřeberné množství a to tady uvádím jen něco z toho, co mám doma ;-)	The free market environment brought the revolution into lexicography as well. Fin Publishing Company from Olomouc was producing one high-quality dictionary after another. Their bidirectional dictionaries “with English pronunciation in both directions” were almost heretical in the trade. (This is not the way it should be done!) Also, they were among the first to start with illustrations. Pocket dictionaries of Fragment publishing company, printed in dense type on a super-fine paper, which we had known just from the old mini editions of the New Testament, became the standard of what a pocket dictionary should look like. First-class specialist dictionaries of Fraus publishers whose “handy” Business Dictionary contained the translation of the chart of accounts. Phrasal Verbs Dictionary by Lukáš Vodička. The extensive production of Leda publishing house. Legal dictionary by Dr Chromá. Monolingual dictionaries of brands such as Cambridge, Oxford, Macmillan, Longman or Webster. A great plenty of stuff was coming out indeed and I only mention some examples of what I actually have at home ;-)
Pak jsou tu ovšem slovníky elektronické. Kdo má rád knihy, tomu přijdou elektronické slovníky nevyhnutelně chladné a neosobní. To však nemusí být tak úplně pravda. Tyto slovníky mají v podstatě dvě nevýhody. Jednak, že některé jsou spíše dílem programátorů než jazykovědců a jednak, – že k nim nelze přivonět. Takový překladač Google je dobrým příkladem převahy matematického algoritmu nad porozuměním významu slov. I tak má svoji poezii a kouzlo, zvláště když na svém výstupu, poslepovaném z různých končin Internetu, stvoří koláž hodnou dadaistického génia. V minulosti takhle dokázal občas pobavit i online slovník na Seznamu, nicméně poté, co jejich heslář začala dodávat firma Lingea s.r.o., se z adresy slovnik.seznam.cz stal zřejmě nejspolehlivější, zdarma dostupný, překladový slovník. Elektronické slovníky firmy Lingea v každodenním používání knihy téměř zcela nahradily. Pro překladatele technických textů byla k dispozici bezbřehá databáze slovníků Millennium (které se pak z nějakých záhadných důvodů začaly jmenovat „Magnus“).	Then there are electronic dictionaries of course. Those who like books will inevitably find electronic dictionaries cold and impersonal. This, however, does not have to be necessarily true. There are basically two disadvantages to these dictionaries. Firstly – some of them are work of programmers rather than linguists and secondly – you cannot smell them. Google Translate is a good example of the superiority of a mathematical algorithm over understanding the meaning of words. Even so, it has its poetry and magic when on its output, glued together from different regions of the Internet, it creates a collage worthy of a Dadaist genius. In the past one could occasionally have this fun with the online dictionary on Seznam too, but after their entries started being supplied by Lingea s.r.o., the address slovnik.seznam.cz became probably the most reliable bilingual dictionary available for free. Electronic dictionaries of Lingea company virtually replaced the books in everyday use. For translators of technical texts there were enormous databases of Millennium dictionaries (which were later called “Magnus” for some strange reasons).
S nástupem chytrých telefonů začaly být slovníky po ruce kdykoliv a kdekoliv. Když jsem jednoho dne vyšel ze dveří domu, v kapse kompletní offline Oxford Dictionary & Thesaurus of English a Velký slovník Lingea, včetně jeho rusko-české verze, připadal jsem si bezmála všemohoucí. Permanentní připojení k Internetu poskytovalo přístup k dalším a dalším zdrojům. Kam dál se se ještě slovníky mohou z hlediska výkonu a efektivity posunout?	With the arrival of smartphones, dictionaries were at hand anywhere at any time. When I stepped out of the front door, in my pocket the complete offline Oxford Dictionary & Thesaurus of English and the Large Lingea Dictionary, including its Russian-Czech version, I felt almost all-powerful. Permanent Internet connection offered access to ever more resources. How much further, when it comes to performance and efficiency, could dictionaries get?
Princip výkonnosti je dnes určující. Že tomu tak bude, už v roce 1979 moudře předpověděl francouzský filosof Jean François Lyotard. Hlavní pohnutky zájmu o vědění jsou: Dá se to prodat? Je to efektivní? Lyotard tehdy tuto situaci nazval jako Postmoderní. Před pětatřiceti lety to možná znělo jako fantazírování. Dnes už v tom naplno žijeme. Výkonnost, čili použitelnost z hlediska moci, je rozhodujícím kritériem, které určuje co, kde a kdy se bude zkoumat, kam budou směřovat finanční prostředky, která odvětví budou vzkvétat, která budou nucena hospodařit s omezeným přídělem, a kterým bude souzeno živořit na hranici existence. Nadupané databáze elektronických slovníků, ihned dostupné vždy a všude, pocit moci nejen skýtají, ale jsou jejími zájmy zároveň i legitimovány.	The principle of performance is decisive nowadays. This situation was wisely predicted by Jean François Lyotard as early as 1979. The main motives behind the interest in knowledge are: Is it saleable? Is it efficient? At the time Lyotard called such condition Postmodern. Thirty-five years ago this might have sounded like fantasizing. Today we already live it to the full. Performativity – that is to say – usability from the perspective of power, is the decisive criterion which determines what, where and when shall be researched, where the money shall go, which fields shall thrive, which will have to economize on limited resources and which will be destined to struggle for existence. Massive databases of electronic dictionaries, immediately available everywhere and always not only provide the sense of power but are legitimized by the power’s interests at the same time.
Naštěstí výkonnost a efektivita nejsou to jediné a určující. Občas, když přemýšlím nad nějakým slovem, vím přesně, ve kterém z papírových slovníků ho mám hledat. Ne, že by jinde k nalezení nebylo, ale protože jsem s daným slovníkem skrze léta používání důvěrně obeznámen, protože něco vím o jeho autorovi, třebas kdo to byl, kdy a kde žil, vím, že se na něj mohu spolehnout, že jeho výkladu mohu důvěřovat. Důvěryhodnost. Intimita.	Fortunately, performance and efficiency are not the only and decisive things. Sometimes, when thinking about a word, I know exactly which of the paper dictionaries I should look it up in. It’s not that it couldn’t be found anywhere else, but, because I am familiar with that particular dictionary through years of using it, because I know something about its author, like who he or she was, or where and when they lived, I know I can rely on it and trust its information. Trustworthiness. Intimacy.
Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje… Která z odcizených databází dnešní, na výkon zaměřené doby mi tady pomůže?	Creamy vapors vanish in the blue, as feathery breezes play with them… * Which of the alienated databases of this performance-driven age will help me here?
Hebrejský slovník, který jsem si pořídil za svých studií téměř sto let po jeho prvním vydání, obstál zkoušku časem. Prodává se dodnes a pravděpodobně bude k dostání ještě dlouhou dobu. (A není to jen díky tomu, že se zabývá texty starými přes dva a půl tisíce let.) Takhle nadčasových slovníků není mnoho. Určitě mezi ně patří například Velký anglicko-český slovník pánů Karla Haise a Břetislava Hodka. Josef Fronek jim takříkajíc dýchá na záda. Budoucnost slovníků Lingea závisí pravděpodobně na tom, jak se bude podnikatelsky dařit firmám, vlastnící autorská práva k jejich databázím.	The Hebrew dictionary I bought during my university studies, almost one hundred years after the first impression, has withstood the test of time. It’s been on sale to this day and shall probably remain available for the foreseeable future. (And it is not just owing to the fact that it deals with texts more than two and a half thousand years old.) Not many dictionaries are timeless like this. One of them is definitely the English-Czech by Karel Hais and Břetislav Hodek. Josef Fronek is, so to speak, breathing down their necks. The future of Lingea dictionaries will probably depend upon how the business will be going for the companies who own their databases.
V pravdě nadčasovým dílem je pak monumentální Oxford English Dictionary. Jeho koncepce se zrodila kolem roku 1860. O čtvrt století později byl vydán první svazek obsahující hesla od A po ant. Prvního kompletního vydání se zakladatelé projektu nedožili. Heslář pokrývá veškerou dostupnou slovní zásobu, více než tisíc let nazpět historií jazyka. Internetová verze je průběžně doplňována nově vznikajícími výrazy. Dnes má již přes šest set tisíc slov. Přístup do databáze je drahý. V pořadí třetí vydání je plánováno na rok 2037. To stojí za to si počkat, co říkáte?	Truly timeless work then is the monumental Oxford English Dictionary. Its conception dates back to 1860. A quarter of a century later the first volume was published containing the headwords from A to ant. The founders of the project did not live to see the first complete edition. The list of entries covers the entire existing vocabulary more than a thousand years down the history of the language. The Internet version is being continuously supplemented with new expressions. As of today it has over six hundred thousand headwords. The access to the database is expensive. The third edition is planned for 2037. This is worth waiting for, isn’t it?

	* Karel Hynek Mácha, May, transl. Marcela Sulak (Prague: Twisted Spoon Press, 2010)