Právnická angličtina

Výuce právnické angličtiny se věnuji od roku 2010. Na začátku stál požadavek klienta na zdokonalení jazykových schopností v tomto oboru. Hned zkraje jsem byl fascinován rozdílností mezi běžnou a právní mluvou, mezi plain language a legalese. Objevil jsem takto nový svět, který z hlediska jazyka rozhodně stojí za prozkoumání.

Nejde však jen o složitost vyjadřování jako takového, které de facto „slouží jako stavovský atribut“, jak trefně poznamenává profesor Kysela. U studia angličtiny jde též o rozdílnost právních kultur. Rozdíl mezi angloamerickým common law na jedné straně a na římském právu stojícím civil law na straně druhé. Studenti tak čelí hned dvěma výzvám – jednak osvojit si novou řeč a její terminologii – a jednak používat angličtinu v pro ni cizím prostředí kontinentálního evropského práva.

To není snadný úkol. Naštěstí, hned na začátku své praxe jsem se setkal s několika skvělými osobnostmi mezi advokáty, soudci a vyučujícími na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ochotnými poskytovat cenné informace, rady a připomínky, které se nyní během výuky bohatě zúročují.